Rothmayerova vila EXKURZE

Další program výuky nás zavedl do srdce začátku 20. století. Absolvovali jsme exkurzi do rodinné vily pana Otto Rothmayera. 

Otto Rothamayer byl žák a společník známého architekta Jože Plečnika, kterého nahradil na pražském hradě na pozici hlavního architekta. Jelikož se Otto narodil do rodiny truhláře, tak i on v tomto řemeslu našel zalíbení. Ve vile nalezneme nábytek vyrobený především panem Rothmayerem. 

Dle mého názoru je tato vila na rozdíl od jiných velmi skromná. Nicméně zde obdivuji plno vychytávek, které jim pomáhaly k lepšímu životu v domě. To dělá vilu výjimečnou. Součástí expozice jsou i dobové fotografie.  

Plošná kompozice

Ať už se jedná o plošnou, barevnou nebo prostorovou kompozici, je potřeba uspořádat její prvky harmonicky. To například určuje rozvržení stánky, rozměrů ale volba správných tvarů.

Plošné kompozice, neboli typografické, jsou založeny na vztazích mezi zaplněnou a nezaplněnou plochou. Existují základní vztahy, na kterých jsme schopni kompozici založit:

 ·   Symetrie × asymetrie

 ·   Kontrast × rytmus

 ·   Podobnost × protiklad

 ·  Vzájemné překrývání a seskupování objektů 

Druhá hodina ZANU se tedy soustředila na schopnost utvářet plošné kompozice. Každý jsme se zaměřili na pár slov (názvů) jednotlivých abstraktních ale i konkrétních kompozic. Do mého výběru patřila podobnost, symetrie, dalekost, kontrast, mohutnost, hierarchie, gradace, chaos, rotace, hloubka a objem. Pár obrázků jsem popsala dvěma názvy, neboť byly oba výstižné. 

V kompozicích jsem se zaměřila i na barevnost tvarů. Červená barva značí například cíl nebo hlavní znak toho názvu. Modrá barva tu červenou naopak doplňuje a pomáhá jí se předvést v plném rozsahu.  

Moje tvorba

Návrh sportovní haly (maturitní práce)

Villa Schwob a matematika

Villa Schwob La Chaux-de-Fonds, Švýcarsko

Méně známá stavba pana Le Corbusiera byla postavená v roce 1916 jako jedna z jeho prvních staveb. Jedná se o puristickou stavbu, která využívá geometrických tvarů. Díky použití nového stavebního materiálu železobetonu jsou stavby pevnější, proto si můžeme například všimnout použití plochých rovných střech.

Cílem mé práce bylo najít matematické souvislosti severozápadního pohledu na Villu Schwob.

Tato stavba se především vyznačuje její osovou souměrností a lineárností. Průčelí se většinou skládá z obdélníků, ale časté jsou i prvky elipsy, zahnutí nebo oblouky. Při podrobnějším zamyšlení nad otázkou "Proč Courbusier použil právě elipsovitá okna, a ne obdélníková?", se dostávám k jediné odpovědi. Dle mého názoru se na stavbě vyskytuje prvek elipsy hned několikrát. Všechny tyto elipsy mají stejný poměr excentricity a vytváří tak hlavní štít budovy.

   

Stavba se vyznačuje logickou, pro oko příjemnou, matematikou. Ať už je to lineární násobení délek v jednotlivých částech omítky nebo použití různých geometrických tvarů, vždy je kompoziční výstavba těchto prvků dokonalá.